T.O. TRAMP BOYS

T.O. Scarrboro - 25. výroční oheň 2012

Ahoj kamarádi a kamarádky!

Tak jsem se minulý víkend zúčastnila 25. výročního ohně T.O. Scarrboro. Musím přiznat, že letos to bylo mé první ,,vyvandrování" - nějak není čas nebo co... Oheň se konal na fleku osady v Bukovci a přiznávám, že jsem zde rozhodně nebyla jako vyslanec Trampboysáků, takže snad šerifovi T.O. Scarrboro ani zbytku osady nebude vadit, že se o jejich ohni zmiňuji na tramboysáckém webu.
Zároveň s výročním ohněm se zde slavily i narozeniny šerifa Švejka a dalších osadníků, takže všem dodatečně ještě jednou - vše nejlepší!
Do Bukovce jsem s kamarády Miňem, Ferym a Rudym dorazila v sobotu už dopoledne, kolem 10-té hodiny, přesto jsme tam nebyli zdaleka první. Záchytným bodem je samozřejmě hospůdka, jak jinak, a ač maličká, již v tuto dobu plná lidí. Koho asi, že? Samosebou nás trampů. Sotva jsme si objednali a sedli ven na sluníčko, začalo se to všechno sbíhat jak švábi na pivo - ať už ze směru FLEK - HOSPODA - ZPÁTKY NA FLEK nebo ze směru MĚSTO - PŘÍRODA - FLEK Prostě během chviličky hospůdka plná tak, že nebylo kam sednout.
Krátce po poledni a po vypití dvou kofol jsem se vydala spolu se svým přítelem a osadníkem T.O. Bodláci v jednom - Šéfkem - na flek a musím říct, že jsem nestačila zírat. Ne jen na to, kolik aut, a dokonce i povoz s koňmi, zde parkovalo, ale ještě víc na počet lidí. Tolik jsem jich už dloooooouho na jednom fleku neviděla! Naposledy, tuším, na Svíčkárně 2009! A to zdaleka nebylo vše, jelikož plno lidí sedělo ještě v hospůdce a plno zatím nedorazilo!
K dalšímu mému překvapení jsem již měla postavený stan (takový komfort bych si teda nechala líbit pokaždé ), tudíž stačilo do něj hodit karimatku a spacák. Hned nato, ani nevím, odkud, nám v rukách přistály ešusy s výborným kyselím zelím, bramborem a jitrnicí, nemluvě o zelňačce a guláši, které bublaly na ,,plotně".
Za nepatrnou chvíli dorazily na flek další hromady lidí a začalo se soutěžit - placek bylo skoro nepočítatelně a samozřejmě se udaly všechny, jak jinak. Dokonce i já - nesoutěživec - jsem si zasoutěžila - i když s nulovým výsledkem Házelo se podkovou, kmenem stromu, střílelo, večer vtipně vyprávělo... no bylo toho požehnaně. A jelikož ten den vyhrálo Slovensko v hokejovém semifinále nad ČR, radost některých přítomných osadníků a trampů neznala mezí a vůbec jim nevadilo, že třeba nezískali placku Takže zároveň ještě i congratulations pro Slovensko!
Výroční oheň pak vzplál ve 20 hodin přesně a zapalovali jej kamarádi Čiko, If, Sokol a Střapka, a jako tradičně zazněla Vlajka, kterou spolu s pozdravy při minutě ticha nesly plameny zapáleného ohně tam nahoru ke hvězdám všem ostatním kamarádům...
Poté byl kruh kolem ohně uzavřen, vytáhly se kytary, housle a různé další nástroje, zahřívadla a rozproudila se jako obvykle krásná noc plná tlachání, vzpomínání, vyprávění, zpívání a hraní, kterou neukončilo ani postupné plížení se nového dne a draní se slunečních paprsků všude kolem.
V neděli dopoledne jsme pak lážo plážo mezi posledními sbalili stan a vydali se z fleku kam jinam, než opět do hospody, kde se opakovala situace z předchozího dne - na to nejmenší místo se vždycky nacpe 10x víc lidí, než povoluje kapacita. Ale vešli jsme se a tak to má být, no ne??
Můj letošní 1. potlach byl vážně fajn, moc se mi líbil, počasí vyšlo, bylo krásně a sotvaže jsem v hospodě vypila svou již tradiční čepovanou kofolu, vydali jsme se směr Místek - domov

Tak ahoj zase někdy příště!