T.O. TRAMP BOYS

T.O. Tramp Boys - Falešné Vánoce 2015

  Teda ty Falešky se mi líbí čím dál víc!  Jako ne že by se mi někdy nelíbily (i když ne vždy byly zcela ideální ), ale poslední dva roky jsem naprosto nadšená. To množství lidí, kteří se na nich scházejí začíná pomalu konkurovat Svíčkárně! Fakt!
  Letos se nás sice na Svinově nesešlo tak jako loni 17, ale i 12 je krásná, ne? A to jsme věděli, že s dalšími 2 kamarády se potkáme už v Jakartovicích a že další už budou i na fleku .
  Do Jakartek jsme sice nedorazili všichni, neboť někteří se vydali rovnou do Svobodných Heřmanic k Božence, ale ti byli snad jen 2 nebo 3 a ten zbytek, tedy my, jsme zamířili tam, co každoročně, ovšem autobusem, jelikož vlak byl loni zrušen. Vlastně to bylo asi i lepší, protože bus nás vyhodil téměř u obchodu, akorát pan řidič se asi blbě vyspal nebo co, protože jinak si nedovedu vysvětlit, proč mi jako jediné naúčtoval příplatek za bágl, když ho na zádech měli všichni! A někteří ještě větší, než já!!
K obchodu, kde jsme tradičně posnídali kromě snídani i pivo, rum, zelenou či svařák (), za námi dorazili dva kamarádi, o kterých jsme už věděli, že přijdou - Dodo a jeho brácha Péťa Pažout, jehož jsme přivítali hurónským provoláváním . Však po roce - to se musí, no ne...?
Po snídani jsme se vydali dál, ovšem tentokrát ne po dobře známé cestě k vodárně (či garážím, jak kdo chce), ale přes pole za chalupami. Tuhle cestu jsem nikdy nešla, tudíž jsem se nechala vést a zuby nehty se držela všech orientačně zdatnějších, než jsem já .
  První zastávka byla celkem brzy, v poli u dřevěného kříže, kde jsme dali 1. společné foto (které vyšlo asi na potřetí, haha), a od něj jsme se vydali dál směrem k lesu. A to nejen za dodržování vydatného pitného režimu , ale i za pozorování srnek, které se kus před námi v jednu chvíli objevily a prchaly dál. Ale ne před námi
  Jakmile jsme vlezli do lesa, vzniklo téměř okamžitě společné foto č.2, a to u zbytků staré rozbořené kapličky. Hned poté jsme došli na Koňák, kde jsme dali snad hodinovou pauzu, pár fotek, sváču, kafe, svařák, a tak dále, no a pak už jsme to vzali přímo na flek. Tedy, přímo.... Jak se to vezme.... Že to nebude úplně přímo nám došlo ve chvíli, kdy jsme se potřetí objevili u jednoho a toho samého krmelce  (a to jsem se chtěla držet těch, kteří jsou na to orientačně líp...)  . A to bych ještě ráda podotkla, že když jsme k němu došli potřetí, potkali jsme se tam s Jeffem, který se na Koňák vracel pro klobouk, který tam zapomněl .
  Když jsme pak konečně nabrali ten správný směr, bylo to už na flek docela blízko. A to už jsem se jako jediná fakt tvrdošíjně držela Zuba, který přesně ví, kde se dá nejlépe přejít potok, aby se v něm člověk nevymáchal, což by se mi při mé šikovnosti zcela jistě povedlo . Nebylo to sice jako loni úplně suchou nohou, ale vody v něm bylo pomálu, takže pohodička. I když botu jsem si přece jen vymáchala, protože ve chvíli, kdy jsem se blížila k potoku, mi zazvonil telefon (a nevemte to vedoucí z práce, haha ), a ve chvíli, kdy jsem se přes něj snažila dostat, jsem jej stále měla u ucha, tudíž to odnesla ta bota .
  Na fleku už nás čekali další kamarádi, i ti, kteří jeli do Svobodných Heřmanic. Kuchyňský ohýnek už plápolal a dělalo se na něm plno párků, masíček, čajů, kafíček a dalšího, jen se sliny sbíhaly. Alespoň teda mně, byla jsem hladová jak vlk...
  No a vzniklo společné foto č.3 - už tradiční - u stromečku, který jsme ozdobili mrkvemi, brambory, perníčky, chlebem a vším dalším, co zvířátkům chutná. No a hned po fotce se událo to, na co jeden z nás čekal již hodně dlouho (kolik, Pé'to? 9 let?) - Pažoutovi Péťovi, od nynějška TS Pažoutovi , byla osobně šerifem osady T.O. Tramp Boys Zubem předána domovenka, která mu byla při loňských Falešných Vánocích přislíbena. Myslím, že po takové době si ji opravdu zasloužil . To bylo radosti na Starém Bělidle....
  Okolo čtyř hodin začalo jemně poprchávat, což některé z nás ponouklo k tomu vydat se pomalu k Božence. Mezi nimi jsem byla i já a do hospody jsem se vydala společně s Dodem a Pažoutem. Ovšem hned v začátku nás poněkud zdržel kamarád Tarzan, kterému jaksi vypověděly službu nohy a Dodo se pro něj nakonec vracel od hospody autem.
  No... na hospodu jsme přišli poněkud promočení, jelikož když už jsme se k ní blížili, deštík sílil, ale na místě už bylo vyhřáto, útulno, další fůra kamarádů na nás již čekala s připravenými kytarami a zpěvníky, tudíž stačilo hodit bágly do ,,pokojíků", trochu se učesat (aspoň tedy já) a už jsme dávali dole v hospodě zabrat hlasivkám.
  Samozřejmě jsme tam nebyli jen my, byli zde i místní a všichni byli tak nějak elegantně oblečeni - obleky, halenky, kravaty, flitry - a postupem času se rojili další a další, někteří, či spíš některé, ve společenských dlouhých šatech, tudíž jsme pojali podezření, že se asi něco děje.
  Dělo. A to ples přímo nad námi v sále. To už jsme jednou zažili, ovšem tentokrát jsme se tam nesnažili narvat (alespoň opět já ) a ti, kteří to přece jen zkusili, byli stejně pro nevhodnost oblečení vykázáni, čemuž se ani nedivím - přece jen jsme přišli z lesa, v maskáčích a někteří i promoklí, haha .
  Stejně navíc někteří z plesu zdrhli a skončili u nás a našich kytar .
  Atmosféra byla jako i loni naprosto úžasná a asi ani nemá cenu popisovat, jak moc, protože to vlastně nejde - to se musí prožít. A ten, kdo tu možnost neměl, může se o to alespoň lehce pokusit prostřednictvím fotek, i když to samozřejmě není tak úplně ono .
  Ráno nás čekalo venku bílé nadělení, v něž se proměnil déšť, před kterým jsme utekli z lesa, ale nijak velké, jen takové aby se neřeklo...
  Někteří se vydali domů už prvním autobusem v 9 hodin, někteří zůstali do odpoledne na autobus druhý, no a někteří se nacpali jiným do auta (kdo asi ). Ovšem vzhledem k tomu, že někteří právě byli autem, tak už si nemohli dát závěrečné pivo U Šimka na Svinově, a některým se tam zase nechtělo sedět samotným, že, tudíž to letos bylo bez toho závěrečného - u mě tedy - a doma jsem se octla už ve tři hodiny odpoledne, ale to vlastně nevadí. Však ono těch závěrečných ještě bude. I když třeba jindy a jinde.
Každopádně v Jakartovicích či Svobodných Heřmanicích na Faleškách - Ahoj za rok!